Vzácná návštěva urozeného původu

pondělí 13. červenec 2009 08:00

Myvali mainska kocka. Presne takhle vypada nase navstevnice zdroj Google

  Měli jsme včera hosta. Na večeři k nám přišla šlechtična. Tedy, abych pravdu řekla, zpočátku jsme nevěděli, jestli je to kluk nebo holka, teprve při bližším seznámení se ukázalo, že je to slečna urozeného původu.

 

Už před několika málo týdny se nám občas zdálo, že vidíme někde na konci zahrady, pak i na dvoře, malé chlupaté stvoření, vypadající z dálky jako kočka vznešenějšího  původu, než je na vsi obvyklé. Většinou jsme nejdřív uslyšeli poplašený křik kosů, co bydlí na naší zahradě a v přilehlém okolí. Náš Mour se obvykle zvedl z lavice pod hruškou, kde tráví siestu po snídani, svačině, obědě i večeři, a rozběhl se mezi stromy, aby se posléze vrátil a vítězoslavně s sebou opět praštil do stínu hrušky.

Občas, když náš Mourek trávil siestu v domě v naší posteli, odvážilo se chlupaté stvoření blíž k domu. Jakmile jsme se pokusili o seznámení, prchalo neznámo kam. Minulý týden si můj muž všiml zelených očí hned za popelnicí a obezřetně položil misku s kočičím jídlem poblíž. Odešli jsme do domu a po chvíli jsme zkontrolovali misku. Obsah byl pryč! Ovšem stvoření taky a nám zůstala jen nejistota, jestli náhodou náš Mour nešel kolem a nedal si mezi obědem a večeří malý gáblík.

No a včera jsme se konečně seznámili! Na trávě uprostřed zahrady seděla hromádka chlupů a koukala na nás zelenýma očima. Přinesli jsme misku s extra speciálním suchým krmivem pro kočičí labužníky, což mělo za následek potlačení instinktů a hromádka se zelenýma očima neodolala. No, co vám budu povídat; seděli jsme na lavici, tiše mluvili na našeho hosta a když dojedl, nabídli jsme mu nášup. Když šel můj muž pro třetí chod, tentokrát lahůdkové hovězí v sosíku s přidanými vitamíny, přiřítil se Mour. Hrklo v nás a čekali jsme boj o koryto. Jaké bylo naše překvapení, když Mour zabrzdil, zpomalil a způsobně se usadil kousek dál na trávě. Důležitě si začal lízat packu a nechal našeho hosta dojíst třetí misku. Z tohoto překvapivého vývoje situace jsme usoudili, že náš host nebude kocour, nýbrž kočka, a že to je Mourova přítelkyně. A taky jo. Kočička se k nám opatrně přiblížila a začala jemně mňoukat. Za chvíli jsme ji mohli hladit a drbat pod bradičkou. Při jedné otočce kolem mé ruky jsem identifikovala s jistotou, že je to opravdu kočičí slečna. Ale v jakém stavu! Že je to šlechtična, to jsme poznali už z dálky, a  po bližším vygůglování jsem si potvrdila, že je to mainská mývalí kočka. Jenže mainské mývalí kočky mají dlouhou jemnou srst, a naše návštěvnice ji měla ve strašném stavu.  Po těle koule ze spečených chlupů, jejichž základem jsou bodláky. Ovšem jako správná milovnice koček jsem okamžitě zkontrolovala stav uší a očí. Výsledek byl zcela uspokojivý. Tělíčko naší návštěvnice je droboučké a křehoučké, je to zkrátka velmi mladá slečna, kterou nějaký surovec vyhnal z rodného domu. Začalo se stmívat a náš host se s námi rozloučil. Mourova kamarádka odešla do tmy...

Ráno jsem to vyprávěla sousedce Aleně a ta mi prozradila, že kočičí princezna bydlí u nich ve stáji, kam se nastěhovala zhruba před dvěma měsíci. Sousedka se divila, že jsme si ji mohli hladit a byla moc ráda, když jsem ji ubezpečila, že ty podivné tvary na těle kočičky jsou jen strašné chuchvalce spečené srsti.   

Já si moc přeju, aby se naše návštěvnice vrátila a poctila nás svou přízní. Já bych udělala všechno, aby zase vypadala jako ušlechtilý krásný tvor! I kdybych ji měla uspat a odvézt k panu doktorovi, aby jí odborně tu strašnou srst ostříhal. Já bych ji pak krásně česala, aby vypadala jaksepatří na takovou kočičí princeznu. Myslím, že by s naším Mourem byli super pár. Mour se svým podměrečným ocáskem a mývalí slečna s typickým chvostem, delším než je ona sama. To budou dětičky!

mour.jpg

Mourek občas obsadí psí pelíšek...

mour1.jpg

i naši postel,

P8201263.JPG

nejčastěji ovšem  lavičku pod hruškou.

Zuzana Zajícová

František NeradTaky jsme měli nalezence18:0714.7.2009 18:07:20
LudmilaKrasny clanek i fotky00:1314.7.2009 0:13:53
EvaPsychology vidim celkem jasne, Lido,22:4813.7.2009 22:48:05
Lída V.Děkuji za hezké vyprávění!22:3813.7.2009 22:38:12
ANanakZávidím,15:0213.7.2009 15:02:36
zuzanamoji milí diskutéři14:1813.7.2009 14:18:55
EvaMirkovi T.14:0313.7.2009 14:03:18
MarcelaTaky jsem12:5713.7.2009 12:57:08
NULITaky se mi kočičí story12:0013.7.2009 12:00:52
Mirek T.Kočičí story se mi líbí11:3413.7.2009 11:34:02
Tomáš V.Čičinky jsou krásné11:0513.7.2009 11:05:54
HanKočkomilové10:1413.7.2009 10:14:45
jan kouřilMilá kočičí mámo,09:0313.7.2009 9:03:16
EvaKocky miluju,08:3513.7.2009 8:35:46
NaďaJak já mám08:1413.7.2009 8:14:05

Počet příspěvků: 17, poslední 14.7.2009 18:07:20 Zobrazuji posledních 17 příspěvků.

Zuzana Zajícová

Zuzana Zajícová

Píšu o všem možném a činí mi to radost. Snad se moje texty budou líbit případným laskavým čtenářům. Pokud chcete i nadále sledovat moje blogy, musíte se podívat na iDnes. Tam mě najdete...

Snažím se vydržet a ve zdraví přežít úskalí středního věku. Své blogerské schopnosti jsem zúročila v knihách Nezbytné pomůcky zralé ženy aneb U konce s dechem i s prachama, Drsný život zralé ženy a nejnověji Tančím u tyče. Lze zakoupit nebo objednat, vydalo nakladatelství Akcent http://zuzanazajicova.blog.idnes.cz/

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Zajímavé články

Oblíbené blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.