Ještě trochu historie

pondělí 27. říjen 2008 08:21

  Někdy je lepší psát o minulosti než se zabývat přítomností, přestože si spousta laskavých čtenářů možná myslí opak.

 

Horní zámek stál, jak napovídá název, na kopci, obklopený parkem. Ten byl při různých příležitostech přístupný pro všechny a lidé z vesnice sem rádi chodili. Cesta vedla  mezi vysokými stromy, vinula se do kopce z vesnice až na samý vršek. O své výsadní postavení nad krajinou se zámek dělil s kaplí svaté Anny, skvostem architekta Santiniho.

Kdysi dávno běhaly pod zámkem ve stráni kozy a spasená tráva byla jako mech, měkká, zelená, voňavá. Občas se na stráň zatoulaly slepice a malá Vlastička je musela honem zahnat zpět na dvorek domku, přilepeného pod zámkem ke svahu.

Zámek patřil továrníkovi Gerstlovi, známému velkovýrobci  nábytku. Když Gerstl koupil zámek, měl krásnou ženu, dceru hokynářky z Uhelného trhu a šestiletého syna. Po čase se jim ještě narodila dvojčata, dva kluci. Na křtiny se přišla podívat celá vesnice. Paní továrníková měla čekankově modré šaty a bílý klobouček a všechny dívky a ženy z obce by s ní hned měnily. Nikdo netušil, že za nějaký čas bude muset rodina továrníka Gerstla utíkat do Švýcarska, stejně jako jejich sousedé Blochovi, majitelé zámku dolního.

Čas běžel a dvojčatům bylo asi šest let, když Vlastičce z domku pod zámkem zase jednou utekly slepice do zámeckého parku. Vlastička je měla hlídat, ale znáte to. Slepice jsou někdy k neuhlídání, zvlášť když přijdou za malou holčičkou dvě kamarádky. Vlastička prolezla dírou v plotě a lezla do stráně k zámecké zahradě. Slepice se zatoulaly kdovíkam, a tak se holčička musela rozhlížet a hledat až hluboko v parku. Na jeho konci mezi stromy se něco pohnulo a Vlastička si už myslela, že má vyhráno. Rozběhla se tím směrem. Jenže to slepice nebyly. Byl to pan továrník Gerstl a jeho malí synové. Vlastička dolezla po čtyřech opatrně co nejblíž, schovala se za keř a dívala se, co tam ti tři dělají. Oba kluci měli malé kolečko, kyblíčky, lopatky  a pan továrník kolečko velké, lopatu a kbelík. Na trávě rostl domeček. Pan továrník i jeho synové zedničili. Otec učil své malé syny stavět obydlí, jako by ani nebyli bohatí, jako by neměli plný zámek služebnictva. Vlastička se nemohla vynadívat. Po dlouhé době se konečně opatrně odplížila a utíkala domů. Na slepice si vzpomněla až na dvorku. Jenže už se šeřilo a slepice byly dávno doma. Vlastička pak ještě několikrát prolezla plotem do parku a pozorovala, jak stavba roste. Na louce mezi stromy stál po pár dnech domeček jako z pohádky. Měl malé okýnko, dveře, střechu i zápraží. Pan továrník byl dobrý učitel. Kluci postavili domek jaksepatří.

Během války se v zámku usadil K. H. Frank, po válce tam byl umístěn domov důchodců. Park už není co býval, jeho francouzský styl se dá spíš jen vytušit. Docela vzadu, zarostlý, stojí polorozpadlý domeček. Málokdo se zatoulá v parku až sem, ale pokud se tak stane, zbloudilého návštěvníka by nenapadlo, že je to dílo dvou malých synů pana továrníka. Spíš si  pomyslí, že to byl domek pro nářadí zahradníka, jen ta velikost je tak trochu podměrečná. 

I já jsem předpokládala, že je to zahradnický domek. To až Vlastička mi prozradila, jak to tehdy bylo. Vlastička bydlí v  domku, přilepeném ke stráni pod zámkem, dodnes. Je jí devadesát osm let.

Zuzana Zajícová

Holečekxxxxx17:4029.10.2008 17:40:58
NULIProstě krásné,11:5428.10.2008 11:54:37
N.D.***********10:4228.10.2008 10:42:39
OlgaDVyprávíte opravdu krásně,17:4127.10.2008 17:41:22
Mirek T.Noblesní článek, Zuzanko,17:2027.10.2008 17:20:44
jan kouřilŠkoda, že16:1827.10.2008 16:18:26
Helena S.Díky za hezký příběh.14:5827.10.2008 14:58:20
hjPaní Zuzano, fajm.14:2727.10.2008 14:27:47
zuzanaA nikdo by neuvěřil10:1227.10.2008 10:12:48
Jirka B.Pro mnohé neuvěřitelný příběh.09:5227.10.2008 9:52:24
RudolfČtu takové09:0127.10.2008 9:01:20

Počet příspěvků: 11, poslední 29.10.2008 17:40:58 Zobrazuji posledních 11 příspěvků.

Zuzana Zajícová

Zuzana Zajícová

Píšu o všem možném a činí mi to radost. Snad se moje texty budou líbit případným laskavým čtenářům. Pokud chcete i nadále sledovat moje blogy, musíte se podívat na iDnes. Tam mě najdete...

Snažím se vydržet a ve zdraví přežít úskalí středního věku. Své blogerské schopnosti jsem zúročila v knihách Nezbytné pomůcky zralé ženy aneb U konce s dechem i s prachama, Drsný život zralé ženy a nejnověji Tančím u tyče. Lze zakoupit nebo objednat, vydalo nakladatelství Akcent http://zuzanazajicova.blog.idnes.cz/

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Zajímavé články

Oblíbené blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.