Sladký život

pondělí 27. červenec 2015 09:00

Když se rozhodnete pro rekonstrukci starého baráčku, nikdy nevíte, co vás čeká.

 „Pani, za tři tejdny to máme sfouknutý, brnkačka!“ To vám řekne každý řemeslník a tváří se přitom jako mistr světa.

Poslouchá se to krásně a vy mu uvěříte. Jasně, brnkačka…

Rekonstrukce našeho baráčku skoro nejstaršího ve vsi započala 9. března a trvá dodnes. Ano, čtete dobře. Nejdřív jsme neměli vodu, elektřinu a kuchyni. Tak to se dalo vydržet, sice se skřípajícím chrupem, ale dalo. Sprchu jsem měla v kanceláři, jeden kohoutek ve sklepě fungoval, elektřina v půlce domu přece jen šla a od čeho jsou prodlužovačky, že jo.

Po dvou měsících jsme se mohli sprchovat. Sice koupelna není dodělaná, ale sprcha teče. Kuchyni nemám, elektřina je stejná. Zato nemám – podržte se – záchod. No, když můžu pět měsíců mýt nádobí v lavoru a vařit na zahradě na jedné plotýnce, tak proč bych nemohla chodit na záchod na kompost. Když tak čtu články o tom, jak je turecký záchod daleko lepší, než ten normální, dělám vlastně pro svůj svěrač jen to nejlepší, když sedím na bobku na kompostu. Jen mi moji bohulibou zdraví prospěšnou polohu kazí sousedi, kteří zalejvají okurky zrovna v momentu, kdy já musím poslechnout hlas přírody.

Rekonstrukce se táááhne, ale má to jednu výhodu. Jednu velkou výhodu! V celém našem baráčku nenaleznete zrcadlo! To v předsíni jsme museli ze zřejmých důvodů sundat, to v patře pak opustilo své vyhrazené místo samo po dlouhé sérii mlácení kangem. Nevydrželo chudák otřesy půlmetrových zdí…

Řeknu vám, je to super. Už pět měsíců nevím, jak vypadám. Ráno se oblíknu a doufám, že se při pohledu do zrcadla v práci nezděsím. Někdy se zděsím, někdy ne. No a obličej si maluju za pomoci kapesního pidi zrcátka. Bez zrcadel je život jedno velké dobrodružství. Jen se bojím, že jakmile pověsíme zrcadlo, spatřím v něm stařenku samou vrásku s rozmazanou řasenkou kolem vyhaslých očí. Přemítám, že se na zrcadla vykašlu a budu tím pádem žít ve sladké nevědomosti až do skonání.

Jako důkaz našeho sladkého života zde fotodokumentace:

04.jpg

...takhle to vypadalo po třech týdnech rekonstrukce, konec března. Brnkačka...

03.jpg

...takhle to vypadalo na začátku července - předsíň, v pozadí záchod.

02.jpg

detail záchodu - minulý týden...

01.jpg

...začíná se to rýsovat - podlaha v předsíni. Minulý týden...

 

 

 

 

 

Zuzana Zajícová

Zuzana Zajícová

Zuzana Zajícová

Píšu o všem možném a činí mi to radost. Snad se moje texty budou líbit případným laskavým čtenářům. Pokud chcete i nadále sledovat moje blogy, musíte se podívat na iDnes. Tam mě najdete...

Snažím se vydržet a ve zdraví přežít úskalí středního věku. Své blogerské schopnosti jsem zúročila v knihách Nezbytné pomůcky zralé ženy aneb U konce s dechem i s prachama, Drsný život zralé ženy a nejnověji Tančím u tyče. Lze zakoupit nebo objednat, vydalo nakladatelství Akcent http://zuzanazajicova.blog.idnes.cz/

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

Zajímavé články

Oblíbené blogy