V blázinci

pondělí 13. červenec 2015 09:00

Vyzvala jsem místní urputné diskutéry. Pozvala jsem je na kafe. Do kavárny V. Kolona. Do Bohnické nemocnice.

Někdy bychom se měli do Bohnic odebrat všichni. Abychom si ujasnili, kam patříme; tam, nebo jinam?

Někteří z vás si mysleli, že je to ode mě dost jízlivost, pozvat takové fantomy blogu, jakými jsou Balvín s Čechem, ausgrechnet do Bohnic. No, tak trochu mě napadlo při čtení jejich nekonečných příspěvků zde pod blogy, že mají oba cosi společného s proslulým blázincem, to klidně přiznám. Ale taky to mám z domova blízko, a proč se koneckonců nesejít zrovna tam, že jo. Do Slávie bych to měla dál, i když je to pro takové velkoformátové psavce taky dost stylové místo.

Očekávala jsem taky přítomnost kolegy Trčálka.

V bohnické kavárně otvírají denně ve třináct hodin. Přišla jsem o deset minut dřív, abych obhlédla terén. Před kavárnou se povalovala velmi spoře oděná holka se stopami po injekcích, kam oko pohlédlo. Byla rozjetá, mlela pantem takřka bez nadechnutí. Její parťák za celou dobu nepromluvil. No, a pak jsem tam seděla já, a čekali jsme, až otevřou.

Úderem třinácté jsem vešla dovnitř a dala si latté. Během hodiny, co jsem si četla noviny a popíjela, přišlo k baru několik pozoruhodných jedinců a neméně zajímavých dvojic. Všichni chodili s pitím buď ven, nebo vylezli po schodech do patra, kde, jak jsem zjistila, jsou počítače. Po půlhodině vešel krásnej kluk a sedl si k vedlejšímu stolku. Dlouhý černý vlasy, v obočí cvoček, předloktí zdobené stopami po cigaretách a pravidelnými řezy. Koukal upřeně do notebooku a vypadal jako prokletý básník dnešní doby. Seděli jsme takhle jen my dva, já koukala do novin, on do počítače. Evidentně to nebyl Balvín, ani Čech, ani Trčálek.

Pár týpků, co vešli, se mi jevilo být možnými adepty, aspoň vzhledem a chováním. Přece jenom jsem byla na půdě blázince. Leč nebudu vás napínat, za tu dobu, co jsem tam seděla a pila studený latté, se neobjevili. Po hodině jsem se zvedla a jak jsem šla kolem prokletého básníka, mrkla jsem se, co na internetu dělá. Pouštěl si stupidní video na youtube…prokletý básník… pěkně jsem se sekla.

Virtuální diskutéři tedy zůstávají i nadále pouze virtuálními. Těšila jsem se na šťavnatou diskuzi z očí do očí, a ono nic. Srábci to jsou, bojí se!  Ve virtuálním světě mají plnou klávesnici hloupých, vulgárních a psychopatických keců, ale pokecat si u kafe, to ne.

Těšila jsem se i na kolegu Trčálka, jenž chrlí texty hlava nehlava, jako by neměl nic jiného na práci a pro něhož, přiznám se, mám tak trochu slabost. Jeho vytrvalost v diskuzích s magory mě těší, jen se obávám, že to nemá valného efektu.

Pánové, propásli jste jedinečnou příležitost! No jo, zato pod článkem, to se zase budete předhánět, kdo napíše větší blábol. Jedno je jisté; mně vaše slovní průjmy nikterak nevadí, je to váš průjem, jen mi přijde divné, že to nevadí majiteli blogu…logicky tím klesá důvěryhodnost a čtenost, blogeři utíkají, noví se nehrnou, a to platí i pro diskutéry. Majitel našeho blogu není dobrý hospodář. No jo, co se dá dělat, jsem tady koneckonců dobrovolně jako my všichni, tak co furt remcám, že jo…

01.jpg

V.KOLONA, kavárna v Bohnické nemocnici

02.jpg

Odcházím...

03.jpg

...a pod stromem u kavárny ležela bota. Třeba patří některému virtuálnímu diskutérovi...

 

 

 

Zuzana Zajícová

Zuzana Zajícová

Zuzana Zajícová

Píšu o všem možném a činí mi to radost. Snad se moje texty budou líbit případným laskavým čtenářům. Pokud chcete i nadále sledovat moje blogy, musíte se podívat na iDnes. Tam mě najdete...

Snažím se vydržet a ve zdraví přežít úskalí středního věku. Své blogerské schopnosti jsem zúročila v knihách Nezbytné pomůcky zralé ženy aneb U konce s dechem i s prachama, Drsný život zralé ženy a nejnověji Tančím u tyče. Lze zakoupit nebo objednat, vydalo nakladatelství Akcent http://zuzanazajicova.blog.idnes.cz/

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

Zajímavé články

Oblíbené blogy