Jsem anděl. Mám důkaz!

pondělí 1. prosinec 2014 09:00

Přináším aktuální zprávu z prvního adventního svátku.

Zakoupila jsem ve slevomatu adventní zájezd do Vídně. Ano, už mi nestačí Václavák, ani Můstek, ani Mírák.

Vypravili jsme se v sobotu v nekřesťanskou hodinu. To víte, z naší vsi je to do hlavního města kousek cesty. V půl čtvrté jsme vstávali…

Cesta byla příjemná. Autobus luxusní. Mrholilo. Za námi seděli dva hoši. Jeden italského a druhý ukrajinského původu. Ovšem spolu se domlouvali česky. Nedalo se neposlouchat, tak jsem se dozvěděla mnoho zajímavého ze života čtyřprocentní menšiny, navíc cizokrajného původu. Chlapci spolu roztomile švitořili, ukazovali si fotky a můžu vám říct, že mnou cloumala nezřízená zvědavost, když jsem poslouchala: jé, to je božžžský, no to je roztomilý, jééé, to bych chtěl, škoda, že je to růžový, to mi nesluší… a já jsem neviděla, nad čím se chlapci tak rozplývají.

 Ovšem když se ozvalo: no teda, ty jsi ta-ko-vej lumpík, trochu to mnou trhlo. Přesně takhle mluvím s naším kotětem Montíkem.

Ve Vídni celý den mrholilo. Nám to nevadilo, i když, přiznám, vánoční náladu to nenavodilo. Vídeňské trhy jsou krásné. Ochutnali jsme plno dobrot, koupili jsme si krásný svícen, Mozartovy koule, já popíjela punč z hrnečku ve tvaru srdíčka. Na oběd jsme si zašli do malé hospůdky na „vínršnycl“.  Splnili jsme si všechna předsevzetí kromě jednoho. Neochutnali jsme Sachrův dort v proslulé kavárně. Byla tam totiž skoro tak velká fronta jako na veřejných záchodech. To je velké mínus zájezdů do ciziny. Záchody…Ve Vídni se totiž sešla celá evropská unie a všichni museli několikrát za den na záchod. Peklo. Já to řešila návštěvou luxusních hotelů, ovšem na adventních trzích bys hotel marně hledal, že jo. Tam jsem musela do fronty.

Cesta zpět probíhala podobně jako cesta tam. Chlapci si sdělovali dojmy, plánovali budoucnost a poslouchali zpěvy ukrajinské dívčí skupiny. To mě trochu deptalo, protože jsem přece jenom spíš přes jinou muziku, zvlášť když „lumpík“ prozpěvoval vysokým hláskem s děvočkami, ovšem o kousek vedle. Zmlknul jedině tehdy, když mu jeho přítel nabídl bonbónek. Naštěstí mu ho nabízel dost často.

Poslední adventní víkend jedeme do Drážďan. Už se těším.

A jak je to s tím andělem? Mrkněte se na fotky. Ten zmoklý anděl, to jsem já.

viden10.jpg

viden09.jpg

viden08.jpg

viden07.jpg

viden05.jpg

viden04.jpg

viden03.jpg

videnandel.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

Zuzana Zajícová

janvargulič..andělská křídla..11:092.12.2014 11:09:10
NULIA ještě Blance:10:002.12.2014 10:00:18
NULITo jsem ráda,09:562.12.2014 9:56:55
janvargulič..co zbude z anděla..14:251.12.2014 14:25:45
Marek TrizuljakVtipně podaná reportáž11:111.12.2014 11:11:34
NadaDobry vylet,10:441.12.2014 10:44:17
SvatavaKvůli09:171.12.2014 9:17:15

Počet příspěvků: 8, poslední 2.12.2014 11:09:10 Zobrazuji posledních 8 příspěvků.

Zuzana Zajícová

Zuzana Zajícová

Píšu o všem možném a činí mi to radost. Snad se moje texty budou líbit případným laskavým čtenářům. Pokud chcete i nadále sledovat moje blogy, musíte se podívat na iDnes. Tam mě najdete...

Snažím se vydržet a ve zdraví přežít úskalí středního věku. Své blogerské schopnosti jsem zúročila v knihách Nezbytné pomůcky zralé ženy aneb U konce s dechem i s prachama, Drsný život zralé ženy a nejnověji Tančím u tyče. Lze zakoupit nebo objednat, vydalo nakladatelství Akcent http://zuzanazajicova.blog.idnes.cz/

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Zajímavé články

Oblíbené blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.