Rodit doma? Nikdy!

pondělí 18. srpen 2014 09:00

Moje dcera a prezident USA...

Mít budoucího otce u porodu? V žádném případě!

Nepochopím, kde se v dnešních budoucích matkách, které prosazují porody doma, bere ta urputnost. Možná jsem jiná. Každopádně jsem dcerou lékaře a do svých dvaceti jsem bydlela v nemocnici. To mě asi poznamenalo. Ano, já patřím k těm, kteří lékařům věří, a zároveň si uvědomuji, že jsou to taky lidi. Ne stroje.

Je to už hodně dlouho, na chlup třicet sedm let. Na svět se hlásilo moje první dítko. Byl srpen, rostly houby a já, poslušná dcera svých drahých rodičů, jsem s nimi lezla po kopcích v hlubokých lesích a hledala hříbky, přestože jsem měla už po prvním termínu. Lesnatý kopec zvaný Hank mě dostal. Ty zatracený hříbky jsem ani neochutnala. Praskla mi voda a už to bylo.  Jenže moje miminko se rozhodlo, že se mu ven vlastně tak moc nechce. Prostě to byla taková šichta, že mě sestřička křísila mokrým hadrem a pan doktor musel použít kleště. Naštěstí byl v této disciplíně, jako starý praktik, zběhlý a miminko to přečkalo ve zdraví. Já jsem sice vypadala jako by mě zpracoval kombajn, ale čas všechno spraví. To je jasná věc.  Jen si teda nedovedu představit, jak by v mém případě vypadal domácí porod…

Terezce je dnes sedmatřicet, sama má dva krásné synky.

Druhý můj potomek byl neposedný a nečetl příručky, jak dlouho má být schovaný u maminky. Nechtěl čekat na svůj termín a narodil se místo koncem dubna začátkem března. Sice bez kleští, zato šel rovnou do inkubátoru. Taky si nedovedu představit, jak by to vypadalo doma s pouhou asistentkou.

Dnes je Jakub kus chlapa. Nemá sice zatím potomky, ale zato maluje krásné obrazy.

Přestože moje dvě zkušenosti s přiváděním miminka na svět nebyly standardní, myslím si, že se s tím dnes nadělá moc cirátů. Může za to určitě i internet a všechny ty stránky pro budoucí matky. My jsme měly dřív informace jen z knihy Naše dítě a od vlastních matek a kamarádek. Budoucí otcové nemuseli být účastni porodu, stačilo, když postávali pod oknem porodnice, v lepším případě pak na chodbě uvnitř. Já vám teda povím, že bych nikdy nechtěla mít otce svých dětí u porodu. Ten omdlíval i u zubaře, aniž by tento zahájil trhání zubu. Jen pohled na kleště ho zcela paralyzoval a sestřička ho musela ho křísit mokrým hadrem. Vím to, protože jsem na takovéto zákroky svého bývalého manžela doprovázela. Aby se měl o koho opřít, až se bude potácet z ordinace.

Jo. Děti se rodily a rodí a já nechápu, proč s tím dnešní budoucí matky tolik nadělají.

 jakubvatelieru.jpg

 Syn v ateliéru

 

 

Zuzana Zajícová

Hananikdo20:378.9.2014 20:37:10
matkaKdybych já osobně rodila doma,19:2423.8.2014 19:24:51
cernyrodit doma je absolutni blbost06:4422.8.2014 6:44:27
ZipJá se v tomto nevyznám,18:5419.8.2014 18:54:41
SvatavaSouhlasím se Zuzanou,13:3518.8.2014 13:35:37
Vašek VašákDovolím si vyslovit svůj mužský názor09:5218.8.2014 9:52:16

Počet příspěvků: 7, poslední 8.9.2014 20:37:10 Zobrazuji posledních 7 příspěvků.

Zuzana Zajícová

Zuzana Zajícová

Píšu o všem možném a činí mi to radost. Snad se moje texty budou líbit případným laskavým čtenářům. Pokud chcete i nadále sledovat moje blogy, musíte se podívat na iDnes. Tam mě najdete...

Snažím se vydržet a ve zdraví přežít úskalí středního věku. Své blogerské schopnosti jsem zúročila v knihách Nezbytné pomůcky zralé ženy aneb U konce s dechem i s prachama, Drsný život zralé ženy a nejnověji Tančím u tyče. Lze zakoupit nebo objednat, vydalo nakladatelství Akcent http://zuzanazajicova.blog.idnes.cz/

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Zajímavé články

Oblíbené blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.