Těžký úděl kronikářky

pondělí 10. březen 2014 09:00

Obzvlášť když to není důchodkyně.

 

Těch několik málo čtenářů, co čte blogy na lidovkách a potažmo ten můj, jistě zaznamenalo mou absenci v tomto virtuálním periodiku. Vysvětlení je prosté. Jsem kronikářkou obecní a taky sborovou, a tudíž mám na začátku nového roku nesnadný úkol; dát do kupy rok uplynulý a nevynechat žádnou událost. Večer doma smolím své kroniky a nemám čas spisovat elaboráty na blog. Kronika je vážná a zodpovědná věc!

Pravda, celý rok pilně zaznamenávám, leč utvořit pak z těch záznamů kalendář událostí a kapitoly kroniky, to je pořádná šichta. Ten kalendář je můj vynález, ostatní kronikáři sestavují jen kapitoly.

Kronika sborová je brnkačka. Tu dělám podle svého. Kronika obecní, to je jiný kafe! Tam se musí dodržovat pravidla, tam musím ctít zákon o kronikách.  

Když mám hrubý nástřel, přepošlu to ke kontrole na obecní úřad. Tam to přečtou a doplní informacemi, které mi unikly. A já to dopíšu, a když uznám, že je hotovo, odnesu to do tiskárny. Tam mi vyrobí kroniku a kalendář v pěkných pevných deskách a je to. Mezitím ale musím pořád psát to, co se děje momentálně, tedy v letošním roce. A tak pořád dokola.

Kronika sborová je pro mě procházka růžovou zahrádkou, tam mi do toho nikdo nekecá, všichni ve sboru jsou rádi, že ji dělám já a že ji nemusí dělat oni. Taky se máme ve sboru všichni rádi.

Zato kronika obecní…kupříkladu jsem se dozvěděla, že některá zpráva není důležitá, že by tam neměla být. Že třeba informace o tom, že bylo založeno občanské sdružení, je zbytečná. No jo. Vesnice. V té naší jsou pořád dvě znepřátelené partičky, co se nesnášejí jako v nějaké špatné vesnické komedii. Mně jako kronikářce je úplně fuk, co kdo udělal, kdo je v jaké skupině, já prostě mám za povinnost zapisovat všechno, co se ve vsi děje. Jenže když něco zorganizuje skupina A, skupina B to bojkotuje, a naopak. Pochválím skupinu B a skupina A mě přestane zdravit.

Taky je mi vyčítáno, že o některých akcích nevím. Ono je to fakt těžké, když jsem celý den v práci v Praze a domů jezdím večer.  Nejsem jasnovidec, že jo. Takže pokud něco nevím, mají mi to ti, co vědí, prozradit! Jenže to bychom nesměli žít ve vesnici, kde se lidi vzájemně nemají rádi. Jistě, spousta obyvatel tohoto malého kousku země spolu normálně vychází. Jenže jako na potvoru nejsou moc slyšet. Slyšet jsou ti, co se spolu rádi nemají. Lidi nezměním. Ale dokud budu kronikářkou, budu psát, jak mi velí zdravý rozum.

V kronice má zkrátka být zapsané všechno tak, jak se děje a pokud to tak být nesmí, nechci být kronikářkou.

 

 

 

Zuzana Zajícová

zuzanazajicovaještě dodatek...21:1711.3.2014 21:17:27
zuzanazajicovaděkuju za reakce21:1311.3.2014 21:13:58
NULITak trošku Ti závidím,11:0211.3.2014 11:02:04
Mirek T.Zuzanko, já Vás opravdu obdivuji!21:3410.3.2014 21:34:39
NaďaMyslím si, že20:0510.3.2014 20:05:37

Počet příspěvků: 7, poslední 11.3.2014 21:17:27 Zobrazuji posledních 7 příspěvků.

Zuzana Zajícová

Zuzana Zajícová

Píšu o všem možném a činí mi to radost. Snad se moje texty budou líbit případným laskavým čtenářům. Pokud chcete i nadále sledovat moje blogy, musíte se podívat na iDnes. Tam mě najdete...

Snažím se vydržet a ve zdraví přežít úskalí středního věku. Své blogerské schopnosti jsem zúročila v knihách Nezbytné pomůcky zralé ženy aneb U konce s dechem i s prachama, Drsný život zralé ženy a nejnověji Tančím u tyče. Lze zakoupit nebo objednat, vydalo nakladatelství Akcent http://zuzanazajicova.blog.idnes.cz/

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Zajímavé články

Oblíbené blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.