Grilování v dešti a taky los v oslu…

pondělí 25. červenec 2011 09:00

jedno z mnoha belgických piv
fotky: internet

To je nápiseček! To je tajuplný název, co?

Přitom skutečnost je celkem prozaická, i když veeelmi příjemná. Grilování jsme my, co spolu kamarádíme, měli domluvené už na konci června a datum bylo pevně stanovené: 20. červenec, tedy středa. To aby se nám to dobře pamatovalo, jelikož jsme se domluvili my, co spolu nejen kamarádíme, ale každou středu zkoušíme na Albertově. (Zasvěcený pilný čtenář ví, pro ty, co tápou – smíšený sbor Gaudium).

Způsob tohoto léta zdá se být poněkud nešťastný, prostě chčije a chčije, jak praví klasikové. Ta středa byla dozajista tou nejhorší, co se týče množství vody, spadlého na zem, potažmo  na chudáky účastníky grilování. Naštěstí náš kamarád Milan, u něhož se setkání mělo uskutečnit, je mužem činu. Zakoupil obrovskou modrou plachtu a vyrobil zastřešení přes celý dvůr u svého domku. Bezpečné posezení v suchu bylo zajištěno. Sešlo se nás třináct, jídla i pití byl velký dostatek, sice byl pod plachtou trochu kravál, avšak o to větší romantika. Já jsem přinesla výrobek skvělý, jenž všem mimořádně chutnal, leč nemůžu se, bohužel, pochlubit jeho autorstvím. Škvarkové placky, ještě vlažné, jsem nabídla svým kamarádům! Tímto děkuji za vynikající staročeský pokrm naší hostinské Martě, která mi je ve středu odpoledne upekla.

Masíčko nemělo chybu; Milan má jeden vynález, který zde prozradím. Když zkonzumuje vlastnoručně  naložený hermelín, použije olej na naložení masa. Výsledek je senzační! Kromě toho umí vyrobit saláty, po kterých se jen zapráší, přestože je servíruje v lavórech, původně určených k přemáchnutí prádla rozvětvené rodiny. Taky jsme pili skvělá vína a senza medovinu a taky teda pivo, což sice není nic mimořádného, leč pro konzumenty je to důležitý žaludeční ustalovač. I sladká tečka byla – rybízový Miluščin koláč. Prostě navzdory nepřízni počasí jsme si to užili a hlavně jsme se po dlouhých čtrnácti dnech viděli!

Druhý den jsem přijala pozvání na večeři. Ačkoliv jsem byla po tom grilování utahaná jako kotě, nemohla jsem nabídku odmítnout, neboť manžel by měl, celkem oprávněně, řeči, že furt někde trajdám a s ním si nevyrazím. Tímto se dostávám ke druhé části rafinovaného názvu tohoto prázdninového spisku. Ano, správně má být napsáno Los v Oslu, neboť tak se jmenuje hospůdka na Vinohradech. Kdo neví, stejně jako já jsem do té doby netušila, jedná se o belgický restaurant a belgický pivní bar. A jelikož začala sezóna belgických mušlí, nastal ten správný čas k navštívení onoho belgického zařízení. Řeknu vám předem, byla jsem tam sice poprvé, ale rozhodně ne naposled! Bomba! Naše hodování začalo belgickou rybí polívkou, ke které můžu říct jen jedno: senzační! Moje rybí polívka je na vysoké úrovni, ovšem takový zázrak, jako je ta belgická, takový doma nevyrobím, i kdybych se přetrhla, neboť mi k tomu chybí kromě receptu asi tak dvacet kilo lososů…

Polévka nasadila laťku proklatě vysoko, ovšem mušle, vařené ve víně s česnekem a řapíkatým celerem jí šlapaly na paty. Když jsem tak pojídala belgickou mořskou lahůdku, ocitla jsem se znovu v Provence na terase nad mořem…ano, i v matičce Praze se najde podnik, kde umějí připravit mořské plody se vší úctou a vážností, tak jak to má být! Ovšem vrchol nás ještě čekal. Sladká tečka. Belgická čokoláda…tedy, po tomto kulinářském zážitku už nikdy nechci okusit jinou než belgickou čokoládu!

Popíjeli jsme k tomu všemu jedno z mnoha belgických piv, nad jehož cenou se mi sice trochu tajil dech, ale klasický klášterní zlatý blond s chmelovým aroma (konec citátu) se opravdu výborně hodil k rybím pokrmům. Z pivního lístku nám přecházel zrak a přiznám se, že bych se nedokázala rozhodnout. Naštěstí se u vedlejšího stolu  rozjížděla dámská jízda. Každá z přítomných dam si objednala jiné pivo a my jsme měli možnost alespoň vizuálně ohodnotit jednotlivé druhy. Taky pochvalné výkřiky při konzumaci hovořily o vysoké kvalitě belgických piv.

Způsob tohoto léta se sice zdá být poněkud nešťastný, ovšem k návštěvě různých restauračních zařízení, potažmo modrou plachtou zakrytých dvorků, ideální. Když pere slunce, jeden se pak válí u vody a maximálně se odpotácí na nejbližší zahrádku, aby do sebe kopnul nějakou tu českou desítku, a je utahaný z té sluneční lázně víc než horník. Takže, milí moji čtenáři, nezoufejte nad počasím a běžte se posilnit něčím dobrým! Například mě ještě čeká v nejbližších dnech krevetový večer.

Zuzana Zajícová

Monika PetrákováHned bych07:3126.7.2011 7:31:39
Lída V.Zuzano,21:2125.7.2011 21:21:02
zuzanazajicovamilí moji diskutéři,21:1225.7.2011 21:12:37
JB001Jak ty to Zuzanko děláš?19:4825.7.2011 19:48:29
Mirek T.Zuzanko, Vy se mi líbíte čím dál víc,17:3925.7.2011 17:39:46
Lída V.Jídlo mi moc neříká.16:4325.7.2011 16:43:02
NULITím tajuplným názvem14:0825.7.2011 14:08:34
OtaJó, jó, Naďo,11:2225.7.2011 11:22:58
NaďaTak vida,10:4325.7.2011 10:43:50
Jan KouřilJak jsem to četl,10:1525.7.2011 10:15:52
KryštofMám takový dojem,10:0325.7.2011 10:03:26

Počet příspěvků: 13, poslední 26.7.2011 7:31:39 Zobrazuji posledních 13 příspěvků.

Zuzana Zajícová

Zuzana Zajícová

Píšu o všem možném a činí mi to radost. Snad se moje texty budou líbit případným laskavým čtenářům. Pokud chcete i nadále sledovat moje blogy, musíte se podívat na iDnes. Tam mě najdete...

Snažím se vydržet a ve zdraví přežít úskalí středního věku. Své blogerské schopnosti jsem zúročila v knihách Nezbytné pomůcky zralé ženy aneb U konce s dechem i s prachama, Drsný život zralé ženy a nejnověji Tančím u tyče. Lze zakoupit nebo objednat, vydalo nakladatelství Akcent http://zuzanazajicova.blog.idnes.cz/

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Zajímavé články

Oblíbené blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.