Útěk do hor!

pondělí 19. červenec 2010 08:00

fotku jsem si vypujcila z internetu

Klíšťata se stěhují. Je jim vedro, tak si sbalily svých pět klíštěcích švestek a táhnou do hor. Když klíšťata, tak my taky.

Zvolili jsme naše hory nejvyšší – Krkonoše. Tam bude určitě chládeček, šťavnatá travička, to bude krása, říkala jsem si, když jsme v sedm ráno vyjížděli. No, co myslíte…pětatřicet ve stínu jako v dolinách, tráva chcíplá a my jakbysmet. Z původně zamýšlených túr sešlo, prostě to v tom vedru bylo na umření. Prošli jsme jen to nejnutnější, abychom učinili návštěvě našich velehor zadost. Největší úlevu jsme nakonec našli v bazénu našich kamarádů v Černém Dole.

Krkonoše zklamaly, i vydali jsme se do podhůří hor Orlických. A tam jsme spočinuli v Betlémě. Tedy, abyste rozuměli, v Třebechovickém betlémě, nejkrásnějším na světě! Je to trochu mimo mísu, jet se podívat na betlém uprostřed horkého léta, ale věřte mi, že to trochu pomohlo, ta iluze zimy. Betlém nás tak okouzlil, že jsme u něj setrvali po dva odborné výklady. Na betlém se s námi dívalo víc takových uprchlíků před vedrem; všichni měli zjihlý zrak a usmívali se. Mooc krásné to bylo! Leč setrvat zbytek léta jsme přece jen v Třebechovicích nemohli, museli jsme putovat dál. Vedro bylo tak úmorné, že jsme se nemohli kochat krásami Východních Čech, jak by zasloužily. Když bylo nejhůř, objevili jsme v Litomyšli restauraci Pod klášterem a tam, představte si, bylo v kamenné jeskyni dvacet stupňů! A taky tam měli skvělou krkovici.

Já jsem si letos totiž dala takový bojový úkol, že si všude, kde se budeme stravovat, dám krkovičku. Šťavnatou, na grilu, marinovanou, s fazolkama, s cibulkou v županu, no prostě na všechny způsoby, na jaké se jen krkovička dá upravit. No a v té Litomyšli ji měli nejlepší! Tedy určitě servírovanou v nejchladnější místnosti. Na druhém místě skončila krkovička v Černé Dole v restauraci U Tibora, tam bylo celkem snesitelně, a na třetím pak v zámecké restauraci ve Veltrusích; to víte, Střední Čechy, tam to pralo i pod slunečníkem. Další krkovičky se ocitly mimo bodování, ne že by nebyly k jídlu, ale pro samé mrákoty jsem ani nevěděla, co konzumuju.

Orlické hory byly rozpálené ještě víc než Krkonoše. Sem tam jsme sice vlezli do nějakého feudálního stavení, ale dokonce i zámky a hrady se vyznačovaly úmorným vedrem. Jedinou naší záchranou byl statek mé sestřenice. Tam bylo, představte si, v místnosti, kde jsme spali, osmnáct stupňů! Odvážně jsme vyrazili na výlet, už v osm ráno jsme byli na cestě, ale žár byl i v lese. Na statek jsme se vrátili zcela vyčerpaní a já dnes vím, jaké to je na Sahaře. Nemlich stejné!

Sedím u klávesnice, prsty se mi lepí na klapky a já se poprvé v životě těším na podzim. Na plískanice, vichřice a psí počasí.

Jo, abych nezapomněla; klíšťata nejsou ani v Krkonoších, ani v Orlických horách. Namířily si to do Alp nebo rovnou na severní pól...

.clanek1.jpg

 V Krkonoších je voda ještě studená...

clanek3.jpg

 a kytky ještě neuschly...clanek2.jpg

...moje oblíbená hospoda Na peci, tam jsem měla bramborové knedlíky, plněné uzeným masem, neb krkovičku neměli...clanek4.jpg

Třebechovice pod Orebem, náměstí. Betlém se nesmí fotit...

clanek5.jpg

Statek sestřenice, kde je i v největším vedru 18 stupňů v ložnici...

clanek6.jpg

...tam dole za lesem je schovaný.

clanek7.jpg

...a nakonec Litomyšl, moje oblíbené město. Pod klášterem je mooc sympatická restaurace.

 

 

Zuzana Zajícová

Jan KouřilPříkladná exkurze20:4519.7.2010 20:45:42
Lída V.Díky za Váš smysl pro humor!19:0319.7.2010 19:03:22
Zuzana ZajícováDěkuji všem18:4219.7.2010 18:42:19
Petr HrudkaJsem rád...14:2919.7.2010 14:29:15
Mirek T.Hic je hic13:5919.7.2010 13:59:02
BřeněkKlíšťata se nepřesunula do Alp13:4519.7.2010 13:45:46
RudolfChtěl bych být12:3619.7.2010 12:36:46
Monika M.Jak Vám rozumím10:1919.7.2010 10:19:52
NULINěkterá ta místa09:5519.7.2010 9:55:06

Počet příspěvků: 10, poslední 19.7.2010 20:45:42 Zobrazuji posledních 10 příspěvků.

Zuzana Zajícová

Zuzana Zajícová

Píšu o všem možném a činí mi to radost. Snad se moje texty budou líbit případným laskavým čtenářům. Pokud chcete i nadále sledovat moje blogy, musíte se podívat na iDnes. Tam mě najdete...

Snažím se vydržet a ve zdraví přežít úskalí středního věku. Své blogerské schopnosti jsem zúročila v knihách Nezbytné pomůcky zralé ženy aneb U konce s dechem i s prachama, Drsný život zralé ženy a nejnověji Tančím u tyče. Lze zakoupit nebo objednat, vydalo nakladatelství Akcent http://zuzanazajicova.blog.idnes.cz/

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Zajímavé články

Oblíbené blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.