Na výlet? Do Svitav a vlakem!

pondělí 17. květen 2010 08:00

Pamatujete se na svá školní léta? Jak se na jaře vyráželo na výlety, hlavně v období přijímacích zkoušek a maturit? Já jo. Všichni jsme se těšili, že vypadneme z běžných školních dnů a vrhneme se vstříc dobrodružství. Všichni, kromě kantorů.

Když nám naše sbormistryně Zdena oznámila, že jsme na jaře pozvaní na festival sborového zpívání do Svitav, zaplesala jsem. Když navíc ještě upřesnila, že pojedeme vlakem, zajásala jsem! Jupíí! Jako za starých časů školních výletů! Navíc pojedeme do kraje mého dětství, neboť Svitavy jsou, coby kamenem dohodil od mého rodného města, Moravské Třebové!

Festival se konal už po deváté, poslední dubnový víkend.

Skoro celý sbor se v pátek sešel na Hlavním nádraží, jen pár změkčilých jedinců dalo přednost autu. Nádraží mě příjemně překvapilo. Doznalo velkých změn a opravdu se vylepšilo, bezdomovce aby pohledal! Altík Maruška obětavě zakoupila jízdenky i s místenkami, tudíž jsme se mohli směle vydat na perón a očekávat příjezd našeho rychlíku. Ten přijel přesně. Všichni jsme byli shromáždění kolem Marušky, jen náš tenor Milan a jeho tympány chyběly. Přehlédnout jsme ho nemohli, neb Milan je nepřehlédnutelný! Naštěstí to stihnul a přihnal se v poslední vteřině. Rozjeli jsme se vstříc dobrodružství.

Do Svitav jsme dorazili krátce po čtvrté hodině odpolední. Na perónu jsme spatřili, kromě vyslance ze sboru Dalibor, jenž nás měl na starosti, i sopránek Janu. Hbitě se pohybovala po celém prostoru nádraží. Nebyla tam až tak kvůli nám, jako kvůli keškám (cache, malé poklady). Jana přijela autem s několika dalšími členy sboru a každou volnou chvíli věnovala objevování malých krabiček, důmyslně ukrytých na nejnemožnějších místech. Považte, že jen ve Svitavách jich bylo…no, asi sedm a Jana jich většinu stihla objevit! A my, co jsme přijeli vlakem, si bláhově mysleli, že Jana čeká na nás!

V doprovodu několika členů spřáteleného svitavského sboru Dalibor jsme se vydali do internátu zdravotní školy, dočasného našeho domova. Svitavy jsou sice městem okresním, ale všechno je na dosah. Internát je kousek od náměstí a jen o pár kroků dál je multifunkční centrum Fabrika, místo našich zkoušek i koncertů. Přestože je všechno na jedné hromadě, podařilo se jednomu nejmenovanému altíku takřka nemožné: ztratil se. Naštěstí byl po chvíli nalezen a zdárně dopraven před vrata internátu.

Internát byl sestřiček prostý, všechny musely odjet do svých domovů, aby nám uvolnily postele. Jen jsme si rozdělili pokoje, už jsme museli spěchat na první zkoušku do Fabriky.

Náš sbor spolu s dalšími třemi pracoval ve druhém ateliéru, kde se nacvičovala Schubertova Mše G Dur. Ateliér první se věnoval alikvótnímu zpěvu.

Sotva jsme se usadili, převzala velení nad naším ateliérem postavou sice drobná, leč nevídanou energií překypující paní sbormistryně Dana Ludvíčková, a rozezpívání nebralo konce…

 Produkce našeho sboru na večerním koncertu byla poznamenána nedostatkem tenorů, nevyzkoušením akustiky a neslyšením klavírního doprovodu. Já vlastně nevím, jak jsme zpívali, protože jsem slyšela jen jednoho našeho výrazného tenora, jenž stál kousek ode mě…

Noc byla mladá, proto jsme se odebrali zhodnotit situaci do několika svitavských podniků, kde jsme v plodné debatě setrvali do pozdních, respektive ranních, hodin.

Po sobotní snídani jsme se vrhli do práce. Rozezpívání se ujala naše Zdena, jíž jsme kladli důrazně na srdce, aby nás netrápila tak dlouho, jako její kolegyně. Zdena měla pochopení a rozezpívání bylo v tradiční délce, na kterou jsme zvyklí. Pilně jsme nacvičovali lidovky v úpravě přítomného prezidenta festivalu pana Jiřího Laburdy. Vejce sem, vejce tam, všechny byly malovaný, taky fialinka vadla a děvečka umřela. V lidovkách je celý život! Zdena se s námi dost natrápila…

Oběd nás mírně utlumil – to víte, svíčková se šesti, to porazí leckterého zapáleného sborového zpěváka, a přitom nás čekal odpolední koncert! Ovšem Gaudiák něco vydrží, obzvlášť, když je tenorová sekce podpořená dorazivším Honzou! Odpolední koncert byl výrazně lepší než ten předchozí. Už jsme znali úskalí sálu a počítali jsme s nepříliš příznivou akustikou.

Vrcholem celého festivalu byl ovšem sobotní večerní koncert v kostele Navštívení Panny Marie, kde se představily oba ateliéry. Já jsem byla moc zvědavá na alikvótní zpěv, o němž jsem neměla nejmenší představu. A byla to bomba! Krása! To se nedá popsat, to se musí slyšet…

Ovšem vystoupení našeho ateliéru sklidilo ještě větší úspěch. Doprovázela nás pardubická filharmonie se skvělými sólisty. Mše G Dur je prostě nádhera. Na závěr jsme vystřihli Händlovo Halleluja s takovým nasazením, že nás diváci nechtěli pustit a my to museli dát ještě jednou!

Večer jsme při slavnostním zakončení zapěli lidovky a pana Laburdu dojali k slzám, takže si, doufejme, pod záplavou emocí nevšiml několika nepříliš zdařilých momentů v naší produkci.

Dlouho do noci se tančilo a družilo, svitavské multifunkční centrum se chvělo v základech pod temperamentní produkcí  gaudiáckých tanečníků. Obzvláště pak někteří sokolové předváděli nebývalé kreace!

Nedělní ráno nás zastihlo v celkem dobré kondici, sluníčko svítilo a malé svitavské nádraží bylo plné zpěváků, mířících do svých domovů. Vlak dorazil na minutu přesně, záchody v něm byly čisté, nechyběl toaletní papír i ručníky. Taky to tam vonělo! Přece jenom rozdíl od dob minulých, kdy jenom pomyšlení na vécé ve vlaku bylo velmi riskantní, natož pak jeho přímé použití.

Výlet, tolik podobný těm z našich studentských let, se prostě vydařil; jak jinak, s naším smíšeným sborem Gaudium je všude prostě skvěle! Už se těším, jak v červnu vyrazíme na festival do polského Krakova, tentokrát ovšem autobusem se senzačním řidičem Markem.

 Pro zajímavost - zde alikvótní zpěv:

http://www.youtube.com/watch?v=-3q4V61bhcU

 Zde Halleluja, bohužel jiný sbor, ale my to zpíváme taky moc hezky:

http://www.youtube.com/watch?v=KJHqriXhK7Y

 Zde mše G Dur, Kyrie, taky bohužel jiný sbor:

http://www.youtube.com/watch?v=EwmiEI5fOcA&feature=related

A zde Benedictus:

http://www.youtube.com/watch?v=ZddW3nk02h8

Celá mše se dá na youtube dohledat, je to krása!

 

 

 

 

Zuzana Zajícová

NaďaPřeju Ti18:4517.5.2010 18:45:54
Mirek T.Ano, Zuzanko,18:1117.5.2010 18:11:43
jitkaVy jste prostě hvězdy14:1117.5.2010 14:11:38
MirkaNávštěva Moravské Třebové13:3817.5.2010 13:38:07
RudolfPřeji hodně vydařených11:4617.5.2010 11:46:55
NULIPodnikáte se sborem10:4517.5.2010 10:45:26
EmilkaPrvní odstavec10:0417.5.2010 10:04:32

Počet příspěvků: 8, poslední 17.5.2010 18:45:54 Zobrazuji posledních 8 příspěvků.

Zuzana Zajícová

Zuzana Zajícová

Píšu o všem možném a činí mi to radost. Snad se moje texty budou líbit případným laskavým čtenářům. Pokud chcete i nadále sledovat moje blogy, musíte se podívat na iDnes. Tam mě najdete...

Snažím se vydržet a ve zdraví přežít úskalí středního věku. Své blogerské schopnosti jsem zúročila v knihách Nezbytné pomůcky zralé ženy aneb U konce s dechem i s prachama, Drsný život zralé ženy a nejnověji Tančím u tyče. Lze zakoupit nebo objednat, vydalo nakladatelství Akcent http://zuzanazajicova.blog.idnes.cz/

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Zajímavé články

Oblíbené blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.