Velikonoce

pondělí 5. duben 2010 08:30

Priprava na malovani vajec. Oseni je stredem pozornosti nasich kocek.

Velikonoce mého dětství, to bylo jiný kafe než dnes!

Pocházím z malého města na Hané, kde se tradice dodržovaly a jak pevně doufám, dodržují i dnes. Dlouho před Velikonocemi jsme my, holky, cítily podivné rozechvění. Bylo totiž důležité, kolik kluků přijde na pomlázku. Čím víc, tím líp a já jsem pokaždé tajně doufala, že budu mít na kontě kluků nejvíc ze všech. Tak trochu jsem těžila z toho, že moje starší sestra Lenka měla hodně příznivců, toužících dostat vajíčko právě od ní. Nechtěla jsem si ovšem připustit, že jen díky tomu jsem i já byla tak úspěšná při vypočítávání množství koledníků.

Každý rok jsem poctivě malovala a barvila vajíčka. Převratným vynálezem se ukázaly být lihové fixy. Moje vajíčka byla od té doby uměleckým skvostem, ale pro jistotu jsem každému novému majiteli mého výtvoru radila, aby ho radši nejedl. Měla jsem podezření, že fixy nejsou zrovna jedlé. S přibývajícím věkem mým i koledníků se zájem o vajíčka snižoval a spotřeba slivovice a jiných destilátů stoupala.

Jelikož jsme bydleli na samém konci města, drtivá většina kluků přicházela značně znavená a poctivá slivovice je dorazila. Každý rok jsme se sestrou uklízely na schodech následky zkoušených žaludků koledníků.

Někteří jedinci byli ovšem vyzbrojeni nikoli proutkem nebo pletenou pomlázkou, nýbrž větví jalovce, a to tedy pěkně bolelo. Byly to známé firmy, před nimiž jsme my, holky, prchaly v panické hrůze, zamykaly se a zapřísahaly rodiče, aby jim neotvírali. Když jsem přišla do Prahy, nemohla jsem pochopit, že se holky můžou jen tak špacírovat po ulici. To za mých mladých časů neexistovalo; nemohly jsme celý velikonoční den vystrčit nos ze vrat, abychom se nestaly štvanou zvěří. Teprve k večeru jsme se sešli všichni, co jsme spolu kamarádili, buď na hřbitově nebo na hřišti, abychom zhodnotili svátky. Holky počítaly své koledníky, kluci pak množství vajíček.

Následující týden byl ve znamení svačin, obsahujících vajíčka natvrdo. Cesta, vedoucí ke škole, byla lemovaná barevnými skořápkami. Občas se strhla i bitva, v níž byla hlavní municí právě vajíčka. Celý rok jsem vajíčka natvrdo nejedla, ale o Velikonocích to byla povinnost. Nedovedla jsem si vůbec představit, jaké to bylo v rodinách, kde neměli dcery, ale syny koledníky. Tam jim určitě vajíčka těžkla v žaludku až do letních prázdnin.

Jedny velikonoční svátky byly přece jen jiné. Ty předmaturitní. Písemky se psaly hned v úterý. Ten rok jsem sice malovala vajíčka, ale jen tak, aby se neřeklo. Všem mým spolužákům bylo jasné, že se musí zdaleka vyhnout naší slivovici. Koledníci, co nematurovali, měli pochopení a přáli mi, abych písemky nezvorala. Je to tak dávno…písemky nám dopadly dobře, ale Velikonoce už nikdy nebyly jako dřív. Něco se změnilo. Byli jsme dospělí a na svátky jsme se k rodičům do malého města sjížděli ze všech koutů.

Jako dospělá  pořád maluji vajíčka, tedy abych byla přesná - barvím je v cibuli - k tomu peču beránka a nádivku, ale svátky, jako byly za mého dětství, už nemají to kouzlo. Některé svátky jsou prostě dělané pro děti a my dospělí se s tím musíme smířit.

Všem vám přeju krásné svátky…

Zuzana Zajícová

NaďaDíky, napjatě13:286.4.2010 13:28:26
Jirka B.Našel jsem asi 6 fotek, paní Naďo,11:096.4.2010 11:09:29
NaďaJsem ráda,10:566.4.2010 10:56:40
jan kouřilDokončení09:266.4.2010 9:26:03
jan kouřilPohled generační09:226.4.2010 9:22:03
LudmilaMoje detske Velikonoce00:036.4.2010 0:03:44
jitkavelikonoce23:375.4.2010 23:37:09
EvaVelikonoce a feministky.18:005.4.2010 18:00:57
RudolfDík za pěknou chvilku17:585.4.2010 17:58:04
BlogmenPavla Jonssonová and KYJ.17:465.4.2010 17:46:38
NULIZuzanko,15:285.4.2010 15:28:55
Lída V.S Velikonoci14:565.4.2010 14:56:44
Mirek T.Já už jsem tak přestárlej,12:225.4.2010 12:22:29

Počet příspěvků: 28, poslední 6.4.2010 13:28:26 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.

Zuzana Zajícová

Zuzana Zajícová

Píšu o všem možném a činí mi to radost. Snad se moje texty budou líbit případným laskavým čtenářům. Pokud chcete i nadále sledovat moje blogy, musíte se podívat na iDnes. Tam mě najdete...

Snažím se vydržet a ve zdraví přežít úskalí středního věku. Své blogerské schopnosti jsem zúročila v knihách Nezbytné pomůcky zralé ženy aneb U konce s dechem i s prachama, Drsný život zralé ženy a nejnověji Tančím u tyče. Lze zakoupit nebo objednat, vydalo nakladatelství Akcent http://zuzanazajicova.blog.idnes.cz/

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Zajímavé články

Oblíbené blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.