Všechno je jednou poprvé

pondělí 18. leden 2010 08:30

Taková zbytečná úvaha o života běhu.

Nějak nevím, jak to rozběhnout, jak se nevyhnout klišé a chronicky známým pravdám. Jednou z takových pravd je i tahle - všechno je jednou poprvé. Nejlepší je vzpomínat na ta hezká „poprvé". Poprvé ve škole, poprvé zamilovaná, poprvé na rande, poprvé polibek, poprvé milování...

Já mám na tahle poprvé štěstí. Poprvé to bylo fajn ve škole, pak to ovšem stálo za starou bačkoru. Zažila jsem šikanu se vším všudy. Poprvé na rande - to taky bylo super, postupně se to ovšem trochu zkazilo. Přerostla jsem ho... Poprvé polibek - dodnes na něj vzpomínám a dnes vím, že byl moc hezký, měla jsem štěstí. Poprvé milování - tak to se, kupodivu, taky moc povedlo a dnes vím, že jsem měla štěstí na šikovného talentovaného kluka. Suma sumárum - první rande, polibek i milování, to bylo prostě krásné a všechno to měl na svědomí jeden bezva kluk. Škoda, že jsem ho přerostla.

Některá poprvé ovšem nebyla tak snadná. Poprvé sama v Praze, poprvé těhotná, poprvé vdaná, poprvé rozvedená. Mezi těmito poprvé byly rozdílné časové úseky. Mezi poprvé v Praze a poprvé těhotná byl rok, mezi poprvé vdaná a poprvé rozvedená pak let dvacet čtyři.

První kotě, první pes, první domek, první zahrada. Dnes vím, že všechno, co je jednou první, se ztratí. Zůstanou vzpomínky, smutek, nostalgie. Záleží na okolnostech, jaké ty vzpomínky budou, zda budete za nocí, kdy nejde usnout, plakat nebo se usmívat.

Všechno je jednou poprvé a taky jednou všechno končí. Někdy si určujeme sami, jaká ta poprvé budou, jindy jsme jen loutkou a osud si s námi hraje. Poprvé život, poprvé smrt.

Moji milí, dnes to není jako obvykle. Radostné povídání, legrace, jak jste asi ode mě čekali. Ale všechno je jednou poprvé. No a já jsem poprvé přišla o zaměstnání.

Doufám, že i tahle zkušenost mi přinese něco pozitivního a já už příště napíšu něco veselejšího. To budu muset sáhnout do vzpomínek a vyhrabat nějaké to moje poprvé, na něž mám vzpomínky jen ty nejlepší. Nebo napíšu sžíravě sarkastické pojednání o tom velkém zemětřesení v České televizi. Jenže to napíšu, až mi přestanou kapat slzy na klávesnici.

 

 

Zuzana Zajícová

Zuzana Zajícová

Zuzana Zajícová

Píšu o všem možném a činí mi to radost. Snad se moje texty budou líbit případným laskavým čtenářům. Pokud chcete i nadále sledovat moje blogy, musíte se podívat na iDnes. Tam mě najdete...

Snažím se vydržet a ve zdraví přežít úskalí středního věku. Své blogerské schopnosti jsem zúročila v knihách Nezbytné pomůcky zralé ženy aneb U konce s dechem i s prachama, Drsný život zralé ženy a nejnověji Tančím u tyče. Lze zakoupit nebo objednat, vydalo nakladatelství Akcent http://zuzanazajicova.blog.idnes.cz/

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

Zajímavé články

Oblíbené blogy